Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hlavní je pro politiky asi - CÍTIT SE FAJN! ONI!!

10. 2. 2010

cituji z:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-cesi-se-s-chudinou-nemazli-d61-/p_politika.asp?c=A091223_112509_p_politika_wag


POLITIKA:

Češi se s chudinou nemazlí

25. prosince 2009

Své chudé Česko drží o hladu, raději nakrmí Francouze a Španěly

Miliardy vyplácené na sociální dávky tomu sice nenapovídají, ale chudých lidí aby v Česku pohledal. Před Evropskou unií ovšem Česko předstírá, že hluboko do kapsy tu mají jen bezdomovci, a ani těch není moc. Naopak Francie, Itálie nebo Lucembursko se nestydí přiznat, že u nich někteří lidé žijí v chudobě, a snaží se je nasytit darovaným jídlem.

Vzdáváme se dobrovolně
EU umožňuje, aby státem vykoupené zemědělské přebytky využily členské země pro potravinovou pomoc nejchudším obyvatelům. Elegantně se takto zbavuje zásob, které bez exportních subvencí obtížně uplatní na světovém trhu. Česko ale sociálního programu využívá jen sporadicky a připravuje se o peníze. Obilí, sušené mléko či cukr z intervenčních skladů raději pošle jiným členům evropské rodiny. Příští rok chce v tuzemsku rozdat směšných 302 tun pšenice, 20 tun másla, 22 tun sušeného mléka a devět tun cukru. Belgie se zhruba stejným počtem obyvatel dá na charitu skoro stokrát tolik obilí, 64krát víc másla a zhruba 170krát tolik cukru. Přitom celá agenda spojená s rozdělením potravinové pomoci je klasicky poevropsku složitá. Když už pro ni máme nastavený systém, je pak ovšem jedno, jestli na dobročinnost vyčleníme 300 tun pšenice, nebo stokrát tolik.
Program unijní potravinové pomoci je dobrovolný, na příští rok se do něj přihlásilo 19 členských zemí. Veleskromný český požadavek mezi nimi bije do očí. Z půlmiliardy eur (asi 13,5 miliardy korun), které jsou plánovány pro celou EU, si říkáme o necelých 134 tisíc eur (zhruba 3,6 milionu korun, více Přehnaně skromné Česko). Přepočteme-li tuto výpomoc na jednoho obyvatele, vychází v ČR na 0,013 eura, v Belgii na 0,76 eura, ve Francii na 1,2 eura a v Itálii dokonce přes dvě eura.

Antisociální Paroubkova vláda
Česko je asi "za vodou", když se možné významnější podpory na dobročinnost zříká. První roky po připojení k unii ji nevyužívalo vůbec, přitom v tuzemských intervenčních skladech nebyla o vykoupené přebytky nouze. Vše vázlo na tom, že úředníci nebyli schopni připravit mechanismy pro využívání této pomoci. A především definovat, kdo jsou u nás ti potřební, což je otázka pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Distribuce přebytků je pak v kompetenci ministerstva zemědělství (MZe).
Jenže do kategorie nejchudších, kteří si zaslouží potraviny zdarma, Česko "díky" ministerstvu práce zařadilo pouze bezdomovce. A to ještě jen ty, kteří přespávají v azylových domech nebo přicházejí do denních center pro lidi bez přístřeší. Takto nastavila sociální výpomoc vláda Jiřího Paroubka svým nařízením z června 2006. Záleží totiž na každé zemi, jak bohatě chce chudým tímto evropským programem pomáhat (viz Kdo jsou potřební). Překročí-li suma požadavků jednotlivých členů limit stanovený Evropskou komisí, úměrně je všem zkrátí.
Hned po vstupu do unie se této podpory chopilo Polsko, kde se do rozdávání potravin zapojují církev a četné charitativní organizace. V Česku tím vláda pověřila Českou federaci potravinových bank a Českou katolickou charitu. "S cílem snížit administrativní náročnost programu byly určeny pouze dva subjekty, které o to projevily zájem a mají celostátní působnost," vysvětluje mluvčí MZe Petr Vorlíček. "Registrovaný" bezdomovec v tuzemsku může dle vládního předpisu sníst z darů státu, respektive EU, ročně až 20 kilogramů hladké mouky, 7,7 kilogramu bezvaječných těstovin, 7,3 kilogramu másla, dvě kila sušeného plnotučného mléka a 21 kilogramů krystalového cukru.

Milion, nebo desítky tisíc?
Evropská komise v aktuální zprávě o pomoci na rok 2010 mimo jiné uvádí, že "dle nejnovějších odhadů žije v průměru 17 procent obyvatel EU pod hranicí bídy nebo na její hranici. V důsledku toho čelí potravinové nouzi, což například znamená, že si tito lidé nemohou jednou za dva dny dovolit vyvážené jídlo." Kolik takových lidí žije v Česku? Těžko říct. Jednou bída postihuje několik tisíc bezdomovců, potřebujících potravinovou pomoc, jindy téměř milion osob.
Na dotaz, kolik lidí u nás žije na hranici a pod hranicí bídy, totiž ministerstvo práce odpovídá: "ČR patří s devíti procenty k zemím s nejnižší mírou chudoby. Tou je dle metodiky EU u nás ohroženo kolem 927 tisíc osob. Za hranici chudoby byl v roce 2008 dle EU považován roční čistý příjem 101 016 korun na osobu." Česko by tedy potravinové charity financované Bruselem mohlo využívat mnohem výrazněji. Jenže zdejší úředníci by si tím zkomplikovali život. Hlavně tím, že by museli před Evropskou komisí vysvětlovat, proč se nám z roku na rok tolik rozrostla armáda potřebných.

Pár pytlíků kolínek
Rozsáhlejší potravinová pomoc by alespoň zefektivnila práci, kterou tak jako tak musí vynaložit úředníci na Státním zemědělském intervenčním fondu. Ten vykupuje přebytečnou produkci a v tendrech pak hledá firmy, které zařídí cestu zboží z intervenčních do charitativních skladů. Pšenici je třeba umlít a spotřebovat třeba do těstovin. Veškeré potraviny je nutné přebalit, označit jako pomoc ES (Evropské společenství) a do skladů charity je pak průběžně vozit po malých dávkách. "O takovou pidizakázku není zájem. Navíc konečná pomoc pro chudé se po odečtení nákladů na dopravu smrskne pomalu na pár pytlíků kolínek," sdělil týdeníku EURO pracovník fondu, který si nepřeje zveřejnit jméno.
Zanedbatelných 302 tun pšenice, které svým bezdomovcům Česko daruje, půjde z loňských zásob obilí. Česko tehdy po žních vykoupilo přes 190 tisíc tun obilí, z toho většinu ječmene. Ten se ale nehodí do těstovin ani na chleba. Ječmen ovšem uvolníme pro Francii a Španělsko, které ho budou muset směnit za pšenici. A nelze tedy vyloučit, že tento ječmen u nás znovu někdo nabídne na intervenční nákup. Cukr jsme loni poslali Litevcům a Polákům, sušené mléko a máslo Slovincům. Pyšní Češi rádi pomohou.

SOUVISLOSTI:
Nejchudším lidem v EU byly potraviny poprvé zadarmo distribuovány během výjimečně chladné zimy na přelomu let 1986 a 1987 prostřednictvím charitativních organizací. Postupem času se pomoc stala trvalou. Státy se takto částečně zbavují přebytečných intervenčních zásob obilí, másla, sušeného mléka a cukru, které musí vykupovat od zemědělců a potravinářů. Ukládá jim to Společná zemědělská politika EU. Ale záleží už na každé členské zemi, jestli se do programu potravinové pomoci přihlásí. Každý rok přijímá Evropská komise nový plán pomoci. Na příští rok na něj vyčlenila 500 milionů eur, což proti dřívějšku znamená posílení o dvě třetiny.

tabulky - přehled:


http://i.lidovky.cz/pes/09/123/pnesd/WAG300173_eiseschudinoumocnemazl1.jpg

http://i.lidovky.cz/pes/09/123/pnesd/WAG300174_eiseschudinoumocnemazl2.jpg

Chudí, kterým lze v rámci potravinového programu EU pomoci:
rodiny v obtížné situaci
starší lidé s nedostatečnými prostředky
bezdomovci
zdravotně postižení
ohrožené děti
pracující s nízkými příjmy
migrující pracovníci
uchazeči o azyl

Pramen: Evropská komise

Týdeník EURO 50/2009

Táňa Králová
http://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari.asp?idnov=1629

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA