Žid Süss - film bez svědomí - rozhovor s hercem
cituji z:
Žid Süss - film bez svědomí
Moritz Bleibtreu: Nový fašismus se vám bude líbit!
Autor: Šimon Šafránek
27.03. 14:30 Rozhovor
Mezinárodně nejznámější mladý německý herec Moritz Bleibtreu (38) odtáhl hit minulé dekády Lola běží o život, zazářil ve Spielbergově dramatu Mnichov i ve Speed Racerovi bratří Wachowských a za výkon v Elementárních částicích získal na Berlinale hereckého Medvěda. Jeho nejnovějším snímkem je drama Žid Süss - film bez svědomí, který na letošním Berlinale rozbouřil kinosál podáním pozadí vzniku jednoho z nejhorších produktů nacistické propagandy.
Ve filmu Žid Süss - film bez svědomí hrajete mistra nacistické propagandy Josepha Goebbelse.
V dětství to byl hrozně křehký kluk. Pořád byl moc malinký, moc hubený, nehezký astmatik. Navíc si v raném dětství zmrzačil nohu. Byl to takový ten kluk, který nikdy nesbalil žádnou holku, a počítám, že ve škole to taky neměl lehké, pořád ho mlátili a ponižovali. Jediné, co s tím mohl dělat, bylo mluvit.
Ukecat je?
Byl to hrozně chytrý a zároveň výřečný člověk. Jenže v osmnácti mu byly takové vlastnosti k ničemu. No, a pak se dostal k obrovské moci, což mu dodalo neuvěřitelnou dávku sebevědomí a sebejistoty. Zvrhlo se to v šílenství. Úplně ztratil kontakt se sebou samým a persona, kterou vytvořil okolo své moci, se stala jeho obsesí. Prostě chlap, který naprosto opustil sám sebe a svoje cítění. Pro něj není rozdíl, jestli mluví před třemi tisícovkami lidí, nebo kdyby tu seděl s námi. Cokoli udělá, je veřejný projev. Diskutovat s ním nelze. Vy jste jen posluchač.
Vyžaduje téma nacismu v Německu pořád odvahu?
Obzvlášť v Německu! Přišel jsem na to ale až později, protože už jsem si myslel, že by se z toho nemuselo dělat žádné drama. Vždyť se podívejte na Hanebný pancharty - co tam ten chlap sakra udělal, to je o krok dál než my! Jenže když to uděláte tady, tak se z toho okamžitě stává problém a politické téma. - Proboha, vždyť je rok 2010! Tahle země je úplně jiná, s tamtou dobou nemáme co do činění. Tihle lidé zničili naši kulturu. Ukradli naše kořeny, náš smysl pro identitu, pro hrdost, jednotu i samotnou radost z toho být Němci. Tihle lidi to všechno zničili, brutálně.
Když jste vyrůstal, tak jste neměl radost, že jste Němec?
Já jsem celé Německo nenáviděl! Ve Spojených státech jsem zapřel, že jsem Němec, a tvrdil jim, že jsem Ital. Na němectví není nic super. Když jste Španěl, všichni řeknou: Ty jo, tam je krásně! Madrid? Paráda! Kdekoli je to super. Jste Francouz? Ach, to je úžasné. Jste Němec? Aha, díky, mějte se. Tak to je! Měl jsem dost problém s tím vyrůstat, zvlášť když se chcete věnovat umění. Film i divadlo jsou výrazem národní kulturní identity. Místo původu je to, co je na tom zvláštní a jedinečné.
Vrátí se někdy fašismus?
Doufám, že ne. Nikdy. Ale jestli ano, pak to nebude záležitost pro skinheady a další hochy v bomberech s vylepanou hlavou. Jasně, že nesmíme tolerovat ani je, ale já se jich nebojím. Jsou to jenom idioti svedení z cesty. Nepředstavují žádnou hrozbu.
Kdo představuje hrozbu?
Podívejte se na dnešní politiku. Politici v Americe mluví o tom, že je potřeba nový světový řád. Politici obecně se snaží globálně centralizovat moc a to má k fašismu blízko. Takže jestli fašismus tuhle planetu někdy znovu navštíví, bude vypadat úplně jinak, než jak ho známe. Bude to úplně jiná hra. Všem to bude připadat krásné, a to je mnohem větší hrozba, než jestli budeme točit film o Goebbelsovi nebo Hitlerovi.
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání časopisu INSTINKT (číslo 12), které vyšlo 25. března.