Příroda a vesmír - splývající entity
Písně kosmické
http://respekt.ihned.cz/audit-jana-machacka/c1-49511440-fukuyama-o-usa-a-cine
------------------------------
http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/cesti-vedci-se-zucastni-posledniho-startu-raketoplanu-endeavour/581582
Čeští vědci se zúčastní posledního startu raketoplánu Endeavour
13. ledna 2011
Praha - Na poslední start raketoplánu Endeavour, mimo jiné s astronautem Andrew Feustelem na palubě, byli pozváni také představitelé Akademie věd a Astronomického ústavu. Ve spolupráci s NASA se v České republice chystá doprovodný program tohoto letu, řekl ČTK mluvčí Astronomického ústavu Pavel Suchan. Endeavour má startovat letos v dubnu.
Feustel (1965) působí v americkém vesmírném programu jako specialista. V říjnu 2006 se účastnil servisní mise k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. České veřejnosti je znám tím, že tehdy na palubu raketoplánu Atlantis vzal předmět vybraný Astronomickým ústavem. Byly to Nerudovy Písně kosmické, které pak astronaut s celou svojí rodinou přivezl do České republiky. Nyní jsou vystaveny v astronomickém městečku v Ondřejově na Benešovsku.
Feustel má rodinné vazby k České republice. Jeho manželka Indira Feustelová je totiž po mamince Češka. Při návštěvě Česka v roce 2009 zorganizoval Astronomický ústav šest Feustelových přednášek v Praze, Plzni, Brně, Ondřejově, Znojmě a ve Velké Bíteši. Jeho přednáškové turné mělo nebývalý úspěch, uvedl Suchan.
Endeavour je pátým a zároveň posledním vyrobeným raketoplánem. Vznikl jako náhrada za zničený raketoplán Challenger, který vybuchl po startu roku 1986. Endeavour poprvé letěl do vesmíru v roce 1991. Prvních sedm let sloužil k realizaci různých vědeckých experimentů, vypouštění družic nebo opravě
Hubbleova kosmického dalekohledu. V lednu 1998 letěl k ruské orbitální stanici Mir a od prosince 1998 až do současnosti už létal pouze k Mezinárodní kosmické stanici (ISS).
Na svou poslední pouť do vesmíru se Endeavour chystá 1. dubna. Bude to zároveň historicky předposlední let amerických raketoplánů. Po něm už poletí jen Atlantis koncem letošního června.
Endevaour má podle Suchana pomoci hledat
antihmotu. Do vesmíru má vynést alfa-magnetický spektrometr AMS-02, který by měl pátrat po jejích projevech. S otázkou temné hmoty ve vesmíru se astronomové a kosmologové snaží vypořádat už delší dobu. Antihmota vzniká například při interakci částic hmoty, kdy vzniká dvojice elektron a jeho antičástice pozitron. Antičástice ale nevydrží existovat dlouho a rychle mizí za vzniku záření gama.
http://i3.cn.cz/14/1247549544_200907140012_VAT_1.jpg
Autor: ČTK
www.ctk.cz
http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/klony-utoci--832079
http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/mokriny-nove-anglie-vytvorili-lide--836229
http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/lisky-maji-magneticky-kompas--836683
http://www.rozhlas.cz/zpravy/vesmir/_zprava/tajemstvi-zeleneho-blobu--835559
http://www.rozhlas.cz/zpravy/vesmir/_zprava/vedci-maji-k-dispozici-nejvetsi-zobrazeni-oblohy--836215
cituji z:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/pri-bourkach-vznika-antihmota--836325
Při bouřkách vzniká antihmota
Pozemské bouře jsou zřejmě zdrojem částic antihmoty pozitronů. Je to fenomén, který vědci zaznamenali vůbec poprvé.
Vznik antihmoty se zřejmě dá přičíst zábleskům pozemského gama záření (terrestrial gamma-ray flash, TGF), které vytvářejí intenzivní blesky. Antičástice pak vznikají při srážkách gama fotonů a atomů v atmosféře. Odhaduje se, že každý den na Zemi vznikne asi 500 záblesků gama záření, ale většina z nich zůstává nezpozorována. Výjimkou byla bouře, která 14. prosince 2009 zuřila v Zambii a jejíž stopy zachytil Fermiho vesmírný teleskop, který prolétal nad 4500 km vzdáleným Egyptem.
Fermiho vesmírný teleskop zachytil 14. prosince 2009 stopy bouře v Zambii
Fermiho teleskop je určen právě k monitorování gama paprsků. Zdroj bouře ležel za horizontem, takže přístroje žádné gama záření produkované bouří v Zambii nemohly detekovat. Zaznamenaly však částice pozitrony, které přilétaly ve směru od bouře a pokračovaly v letu až do zrcadlového bodu, ve kterém působením zemského magnetického pole změnily směr. Jeden pozitron narazil do teleskopu hned, druhý od 23 milisekund později při návratu ze zrcadlového bodu. Pozitrony jsou kladně nabité elektrony čili antičástice k elektronům. Objev je tak prvním důkazem, že při bouřkách na Zemi může vznikat antihmota.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/pri-bourkach-vznika-antihmota--836325
http://media.rozhlas.cz/_obrazek/02231249.jpeg?im=1&mand=gt&sc_x=1024&sc_y=768
Zdroj: NASA/Goddard Space Flight Center
http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/fermi-thunderstorms.html
KLONY?
http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2224361&drm=
Počasí
http://www.rozhlas.cz/zpravy/pocasi